Supermarine Spitfire LF Mk.IXe 1/72 Eduard

Můj poslední model je stroj od 312. perutě z období června a července 1944. Chtěl jsem ho původně postavit k loňskému 80. výročí invaze, ale jak už to bývá, vlezlo mi do toho 100 různých pracovních i nepracovních věcí, takže jsem ho dokončil až teď, téměř o rok později.😅

Stavebnici jsem získal jako vstupenkový model na eDayi tuším v roce 2019. Oproti běžným 1/144 vstupenkáčům to byl štědrý dárek, od stavby mě ale na dlouho odradilo hlavně to, že stavebnice nabízela jen poměrně okrajovou Mk.XVI verzi a ještě jen jako současný warbird. Chtěl jsem něco trochu zajímavějšího (stroj, který si zabojoval, a má na sobě víc než jen šedozelenou RAF kamo). Po nějakém tom bádání jsem skončil u konverze na IXe, která zahrnovala odbroušení boulí na horní straně křídel a následnou opravu dna podvozkových šachet (ty jsem při odstraňování boulí musel probrousit skrz). V rámečcích byla spousta alternativních dílů, takže zbylé úpravy už byly bezproblémové (už si nepamatuji co všechno se oproti Mk.XVI lišilo).

Všechny velké díly vypadají velmi dobře, vytknul bych jen dost přehnané porty na ovládacích plochách – nechal jsem je ale tak jak jsou. Na poměry moderní stavebnice měla všechna drobotina celkem výrazné dělící roviny, nejvíc to bylo znát na výfucích, které byly vyloženě přesazené. Nakreslil a vytisknul jsem si tedy svoje, zdarma si je můžete stáhnout z Printables:


Eduardí dekály jako obvykle „nezklamaly“, kokardy byly příliš velké, sice jen o kousek, ale na horní straně křídla se kvůli tomu pořádně nevešly do prostoru mezi náběžkou a křidélky. Navíc měly přesazené barvy, takže podél všech okrajů byl tenký bílý proužek. Ze znaku na kýlovce jsem bílé okraje odřízl skalpelem, křídelní znaky jsem pak nahradil ze stavebnice Swordfishe od Airfixu. Písmena DU-J jsou stříkaná přes masky.

Nejzajímavější část stavby bylo malování invazních pruhů. Snažil jsem se realisticky napodobit namatlání štětkou tak, že jsem je namatlal štětkou.😄 Nejprve jsem pruhy vymaskoval a stříknul tenkou vrstvou bílé, abych si vyznačil okraje, a pak pruhy přetřel malým 3/0 štětečkem a barvou Vallejo Model naředěnou větším množstvím ředidla (toho mléčně bílého).

Na netu koluje opakovaný „vtip“, kdy nějaký chytrák vytáhne dobovou fotku s hnusně natřenými invazními pruhy a hlásí něco ve stylu, koukejte, jak to měli hnusný, a vy tady řešíte, abyste měli hezký modely. No… ve skutečnosti udělat něco realisticky a měřítkově hnusně dá docela práci.😉 S výsledkem jsem spokojený a a určitě si to ještě zopakuji na jiném modelu.

Když už mluvíme o realismu: bohužel mi trochu ujelo zarovnání invazních pruhů na trupu s písmeny a znaky. Jak vidíte na fotce, pruh má procházet mezi D a U, já ho mám zarovnaný s U. Pokud chcete přesný model, neřiďte se mnou.😁 Debata je i ohledně spousty detailů, například co se týče chybějícího sériového čísla (PL124), jak to bylo s absencí černých pruhů na trupu, jestli byl pod kokpitem český znak, atd. Ta modrá „čepička“ na směrovce je taky pokud vím jen naprostý odhad.

Každopádně, užijte si fotky, konstruktivní kritiku uvítám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *