Zlin Z-XIII 1/72 RS Models

Nejzajímavější civilní letadlo z Baťova Zlína je určitě rychlý kurýrní Zlín XIII šéfkonstruktéra Jaroslava Lonka.
Jeho specialitou je relativně snadná možnost úpravy z dvoumístného stroje na jednomístný (a naopak). Pilot seděl relativně vzadu, před ním bylo sedadlo pro cestujícího. Prostor pro cestujícího se mohl podle potřeby modifikovat na prostor nákladový (pošta apod.), přičemž velká část zasklení přední kabiny se odstranila, pouze čelní segment se přemontoval před pilota. A díra v horní části trupu nákladového prostoru dostala otevíratelné zakrytí.
Prototyp v roce 1936 vznikl původně jako dvoumístný.
Aerodynamická vytříbenost a zároveň na uzdě se držící hmotnost umožňovaly stroji s relativně slabým vzduchem chlazeným invertním čtyřválcem Walter Major 4 o maximálním výkonu 130 koní dosahovat maximální rychlosti 350 km/h. Cestovní rychlost činila 280 km/h. A právě díky vzhledu a dosahované rychlosti se letounu začalo přezdívat Baťova stíhačka.
Relativně malá nosná plocha 7 m2 nepředstavovala ideální parametr pro vzletový a přistávací manévr. Proto dostala třináctka vztlakové klapky, s nimiž činila přistávací rychlost 100 km/h (bez jejich použití to bylo 140 km/h).
Velká chvíle mohla pro Zlín XIII přijít v srpnu 1937, kdy se měl v jednomístné konfiguraci, pilotován Jánem Ambrušem, zúčastnit francouzského rychlostního leteckého závodu Circuit de l’Est. Souhra technických problémů a nepřízně počasí měla za následek, že Zlín nedorazil na letiště Epinal do uzávěrky ve 12 hodin 12. srpna. A nebyl zdaleka sám, z šestadvaceti přihlášených nakonec startovalo 5 strojů a Ambruš se blýsknul se Zlinem na leteckém dni.
Po vzniku protektorátu vznikl plán na úlet Zlínu XIII do Jugoslávie, pilotem při této nebezpečné akci měl být Alois Šiška. Ten se ale nezdařil. Prototyp přečkal okupaci rozložený v rohu hangáru a nyní visí v hlavní hale NTM v Praze.

Model od RS Models jsem koupil v kombo verzi, kdy jsou v krabici dva stroje. Jak vypadají a jejich velikost v porovnání s desetikorunou vidíte zde:

Škoda, že obtisky jsou jen pro jeden český stroj a nejde tak postavit jednomístná i dvoumístná verze. Místo toho jsou na aršíku what-if obtisky pro jiné státy.
Díly na sebe pěkně pasují a stavba je velmi jednoduchá. Pro vylepšení vzhledu je možné si pohrát s krytem motoru a předního prostoru cestujícího. Já jsem postavil model v jednomístné verzi a otevřel si žiletkou kokpit. Ten byl udělán tak, že se posuvný díl zasunul dopředu pod pevnou část.
Barvy jsou Agama, kdy jsem z Me08 a Me45 namíchal zlatou metalízu. Laky Tamiya. Šmrdláno je opět štětcem.