Aero L-29A 1/72 KP

L-29A je akrobatická verze známého dvoumístného cvičného letounu Aero L-29 Delfín.
Původně byla značená jako L-429 a vznikla v roce 1967 v Aero Vodochody v počtu pouhých dvou kusů.
Letoun byl určen pro plánované akrobatické soutěže proudových letadel.
Jako první byl takto upraven letoun výrobního čísla 390517, který byl především určen pro předváděcí lety.

Úpravy na akrobatický speciál zahrnovaly demontáž vybavení zadního pilotního prostoru a jeho překryt byl nahrazen plechem. Došlo k úpravě palivového systému, nádrží a celé pohonné soustavy pro let v obrácené poloze, která následně umožnila let “na zádech” v délce 40 sekund a provádění náročnější akrobacie. Ta se vyrovnala obratům pístových strojů.
Letoun postupně měnil 3x zbarvení a označení:
1. verze měla křídla a horní část trupu v národních barvách a nesla vojenské označení a kokardy.
Pod kabinou byl delfínek od kreslíře Pavla Kantorka.
2. verze je z doby zkoušek ve VZLU, kdy bylo odstraněno vojenské označení a bylo nahrazeno civilním OK-SZA. Barevné schéma zůstalo stejné.
3. verze je z výstavy v Paříži z roku 1969. Spodní část trupu získala také bílý nátěr a bylo doplněno výstavní číslo 804 s červenou linkou na trupu.
Já jsem si pro stavbu vybral druhou verzi z VZLU.

Stavebnice Kovozávodů Prostějov je přebalem výlisků Delfína od AMK a byly do ní doplněny 3D tištěné díly nového směrového kormidla a brzdících štítů. To určitě potěšilo.
Co nepotěší je absence leptů od AMK, se kterými výlisky při stavbě počítají.
Šly by použít lepty od Eduardu, ale ty se mě nepodařilo sehnat. Takže nastoupila ruční práce.
Výlisky jsou kvalitní a model dohromady pěkně sedí.
Jen je potřeba jej dost dovážit vpředu olovem, na což návod moc nepamatuje.
Jednomístný Delfín v tom ale má velkou výhodu – na olovo máte k dispozici celý zadní kokpit.
Křídla jsou navržena pro stavbu s vysunutými klapkami.
Ale protože chybí zmíněné lepty a nechtěla se mě ručně dělat vnitřní konstrukce, tak jsem je zavřel.
Obtisky jsou dobré a přiměřeně tenké. Jen ty dlouhé s černo-bílou linkou jsem raději vymaskoval
na modelu. Nevím, jestli je možné na model bez nehody nanést.
Zbarvení jsem dělal podle dostupných fotografií, protože to z krabičky má chyby.
A to jak vzor na zadní straně krabičky, tak i obrázek na její přední straně.

A proč jsem se do stavby vlastně pustil? Jako kluk jsem se s touto kamufláží setkal v časopise ABC,
ale tenkrát jsem si na ni netroufnul. Ale ten veselý delfínek mě zůstal v paměti.
Takže když na mě v obchodě vykoukl na krabičce, tak jsem nostalgicky neodolal.
I když je tento stroj mimo období první republiky, na kterou se zaměřuji.

Barvy jsou použité Agama pro stříbrnou na trupu, zbytek Gunze C. Laky Tamiya.
Barveno štětcem.