Curtiss BFC-2 Goshawk 1/72 RS Models

Curtiss BFC-2 byl v podstatě stíhací-bombardovací verze o něco málo známějšího typu Curtiss F11C Goshawk. Nakonec to byla poslední palubní stíhačka, kterou Curtiss vyrobil, když ve službě dlouho přežila i svoji plánovanou náhradu, nepovedený BF2C. Tento konkrétní stroj sloužil kolem roku 1937 na USS Saratoga v peruti VB-3B „High Hat“, s typickým cylindrem ve znaku.

Pozor, narozdíl od toho, co tvrdí návod, stejně jako velká většina, ne-li všechny BFC-2, byl tento stroj celý stříbrný, ne se světle šedými plechy a stříbrnými plátěnými částmi. Je to zřetelné z mnoha fotografií. Zdá se, že ten krkolomný „dvojbarevný“ předpis se v pozdějších letech v praxi už moc nepoužíval. Návod se mýlí i co se posuvného překrytu kabiny týče. Ten v té době patrně ještě hodně pilotů považovalo jen za výstřednost, která se neujme 😉

I když stavebnice vypadá v krabičce o třídu líp než Curtiss Hawk II stejného výrobce (i přes podobnost obou předloh je to z drtivé většiny model z jiných forem), pořád je to celkem průměrný shortrun a znovu bych se do jeho stavby už nehrnul.

Co se úprav týče:
Lehce jsem na zadní straně prodloužil prstenec tenkým plastovým páskem, ve stavebnici je podle mě příliš úzký. Všelijakou drobotinu jsem vyrobil znovu z Evergreenu (zaměřovač, hák…) a vyřízl nový čelní štítek z acetátu. Potřeboval jsem asi deset pokusů, než jsem trefil tvar, velikost a odvrtal dírku pro zaměřovač na správném místě. Nakreslil jsem si a vytiskl kameru fotokulometu na horním křídle – tento drobný doplněk zároveň prodávám pod značkou Airone Hobby. Motor je odlévaný od Vectoru.

Barvy:
Stříbrná je Gunze SM01, Willow Green je Hataka Orange Line, žlutá je Tamiya XF-3 s pár kapkami červené, aby dostala ten správný sytý odstín americké Insignia Yellow.

Na závěr obvyklá chvilka sebemrskání 🙂 Stavba se extrémně protáhla, model jsem hodněkrát brousil a přestříkával, to všechno má vliv na celkovou čistotu. I když jsem samozřejmě všechny linky proryl jako vždycky, wash mi na mnoha místech nedržel a musel jsem linky protahovat nabroušenou mikrotužkou (jak primitivní, jak účinné).
Některé detaily určitě zasloužily víc pozornosti, ale už chyběl morál. Je tam i jedna celkem zásadní chyba – černé okraje zelených pruhů jsem stříknul příliš široké (ono se to úplně do tenka holt špatně maskuje a dekály jsem použít nechtěl).

Na druhou stranu, jsem spokojený s výplety, povedl se myslím prstenec a motor, a také uchycení přídavné nádrže, kterou nebylo úplně jednoduché pod trup natupo napasovat. 

Nakonec asi převládá spokojenost, na takhle veselé barevné letadélko se člověk nemůže moc zlobit 😀

To je vše přátelé, komentáře jsou vítány.