PzKpfw VI B Königstiger 1/72 Dragon

Königstiger byl jedním z nejtěžších tanků druhé světové války a se svým 88 milimetrovým dělem byl velice nebezpečný.

Vzhledem ke svým parametrům a také technickým nedostatkům se tank spíše hodil pro obranné operace. A tak není divu, že v bitvě o Ardeny se tento těžký kolos příliš neosvědčil. Spousta Königstigerů zůstala pro různé technické závady daleko za hlavními útočnými silami. Jeden z nejlépe zdokumentovaných Königstigerů v ardenské operaci je vůz číslo 222 Oberscharführera Kurta Sowy z elitní jednotky SS-Pz.Abt.501. Tento tank byl nasazen v jižní části působiště kampfgruppe Peiper. 19.12.1944 Kurt Sowa dorazil do Stavelotu a přidal se ke zde probíhajícím bojům. Během podpory útoku 20. prosince jeho tank dostal zásah z děla americké M10 a tím jeho bojová činnost skončila. Tank nebyl zapálen a tak jej posádka nepozorovaně opustila v noci.

Model Kingtigera od Dragonu byl zajímavě koncipován. Obsahuje dvě sady stejných figurek výsadkářů a je označen Part I. Ten kdo by chtěl druhou část figurek, musí pořídit krabičku part II, nebo jednu sadu figurek vyměnit s kolegou, jako jsem to udělal já. Figurky docela věrně vyobrazují výsadkáře z 3 Fallschirmjäger division, inspirované velice známou dobovou fotografií. Já jsem si tuto scénu vybral za předlohu poměrně rozsáhlejšího dioramatu. Stavbu jsem začal již v roce 2008! a s přestávkami trvala celých 13 let! A proč tak dlouho? Protože nejsem stavitel bojové techniky a ačkoliv model samotný se staví dobře, stále jsem narážel na nějaké nejasnosti a zádrhele, které u stavby letadel lehce překonám, nebo vůbec neřeším. Např. studium historie bitvy, abych zjistil jaké bylo počasí a mohl tak věrněji napodobit terén.

Stavba jako taková se skládá de facto ze čtyř hlavních částí, které bylo potřeba mezi sebou koordinovat a ladit.

1.Samostatný tank – stavba bez problémů. Kamufláž poněkud specifická, jednalo se o tzv. „ambush“, ale se skvrnami tvořených údajně pistolí. Na modelu jsem odřízl blatník, neboť z podkladů je patrné, že jej neměl dříve než skončila jeho pouť ve Stavelotu.

2. Spojka s motorkou – základ figurky je z nějakého staršího setu. Upravoval jsem ji tak, aby mohla sedět obkročmo na motorce a podávat cigarety. Nicméně při závěrečných fázích stavby to nebylo ono, a tak jsem ruku ještě jednou lámal a dával do jiné pozice. Motorka je ze setu Airfix, doplněná podle fotek o bednu a nějakou celtu dle fotografie. Odborníci velice snadno postřehnou, že jak motorka tak i jezdec neodpovídají skutečnosti. Jak jsem byl upozorněn kamarádem, jezdec by měl mít kožený plášt používaný posádkou ponorek.

3. Figurky – jak jsem již předeslal, postavy výsadkářů na korbě tanku jsou přímo ze stavebnice. Tankisté jsou po různu seskládané figurky ze stavebnic a setu od MIG-Production. Pochodující pěchota je resinový set od Wariors. Velitel s kulomečíkem pochází z neznámých starších setů. Všechny figurky kromě výsadkářů považuji za nejhorší část stavby a celé scény. Ani ne tak provedením, ale spíše věrohodností. Tankisté nemají zimní bundy. Pochodující pěchota zimní bundy sice má, ale je to Wehrmacht, který se v dané oblasti nenacházel. O spojce jsem se již zmínil. Velitel s kulometčíkem taktéž neodpovídají.

4. Vlastní diorama – základ je fotorámeček a na něm kostra ze sádrové hmoty. Část pole je trávový posyp s vlastnoručně vyrobeným plotem.

Musím konstatovat že po těch 13 letech jsem již neměl sil napravovat vzniklé a objevené chyby. Zároveň jsem stál před otázkou, zda-li celý projekt nezrušit zejména s ohledem na nevěrohodné figurky. Vzhledem k vloženému úsilí jsem se rozhodl vše zachovat podle původního plánu s myšlenkou, že pokud někdy v budoucnu narazím na vhodné figurky (v 1/72 není moc velký výběr), tak je na dioramatu kdykoliv vyměním.