LET L-410 UVP-T 1/72 Gavia

„Turbika“ jsem si pořídil, jako 10-ti letý kluk,v roce 1998 jako žhavou novinku. Na svou dobu v krabici vypadal dobře a hned jsem se do něj nadšeně pustil. Nicméně nadšení brzo opadlo a v okamžiku, kdy jsem kompletoval křídla k trupu, jsem si řekl a dost. Turbik šel k ledu a měl na mále, že neskončil ve žluté popelnici. Postupem času se propadal v hloubi ktiníku…při každém stěhování jsem si něj vzpomněl, zavzpomínal a zase odložil.

Koncem minulého roku Pepa Skalický vyhlásil v Prostějovském klubu plastikových modelářů tématickou klubovou stavbu „Český výrobce“. České letectvo není moje parketa, tak jsem celkem zoufale přemýšlel, co postavit, abych se společné tématické stavby mohl zúčastnit. Český výrobce…chtělo by to český stroj, od českého výrobce stavebnic, ideálně v českém markingu, říkám si. A v tom mě to napadlo. Vždyť já tam mám toho Turbíka, no jo, ale kde je. Našel jsem ho a po 26 letech dokončil.

Čtyřistadesítka je postavena čistě z krabičky. Pro stavbu jsem si vybral verzi UVP-T s číselným označením 0926. Při prohledávání internetu a hledání podkladů jsem narazil na zmínku Vojenského historického ústavu, kde jsem se dozvěděl, že tento konkrétní stroj se zúčastnil operace SFOR v Bosně a Hercegovině, kde došlo během návratu z operačního letu k poškození, které se ukázalo být natolik závažné, že letoun byl po technickém přeletu do výrobního závodu v Kunovicích vyřazen z provozu. 

Z fotek bylo zřejmé označení SFOR na obou stranách zadní části trupu. Stavebnice Gavia tento text samozřejmě nenabízela, nenašel jsem k tomu ani žádný vhodný obtiskový arch, který bych mohl použít. Protože jsem Turbika chtěl mít postaveného v markingu, který odpovídal jeho posledním dnům ve službe, rozhodl jsme se text nakreslit, vyřezat na plotru a SFOR nastříkat přes masku. 

Asi si umíte představit jak rozestavěný Turbolet vypadal, nánosy prachu, co nebylo ztracené, bylo ulomené. Tak jsem to zase celý rozlepil, odlakoval a začal nanovo. Stavba nakonec pěkně plynula je potřeba díly pečlivě připravovat, zkoušet skládad na sucho. Tmelení a přerývání se člověk nevyhne, ale nic co by se v dnešní době kvalitních modelářských nástrojů a pomůcek nedalo vyřešit. Největší oříšek byl přechod křídel a trupu, kde to prostě opravdu nesedí. Do křídel jsem si navrtal dráty a zapustil do trupu, abych se při broušení přechodů mohl do toho pořádně opřít. 

Barvy jsme použil MRP z řady pro Československé letectvo.  Na barvy MRP jsem přešel před několika lety z barev Gunze. Nedám na ně dopusti. Podle mě jsou to nejlepší barvy, které modelář může použít. Z dobových fotek a dle doporučení od kolegů, kteří se kolem armádních turboletů pohybovali jsem povrch nechal mírně lesklejší. Na finále jsem použil pololesklý lak MRP. 

Vlastně, nakonec to šlo docela dobře. Snad už jen podvozek stojí za zmínku. Kdyby někdo sáhl po původním modelu od Gavie a nepoužil 3D tištěné díly, které nabízí ve svém přebalu EDUARD, tak nezapomeňte podvozkové nohy zkrátit. Chce to tak 3mm, aby Turbik seděl pěkně nízko, tak jak má.

Nakonec jsem rád, že jsem Turbika tenkrát nevyhodil. Přišla na něj řada a udělal mi velkou radost .