Star Wars 1:121 & 1:112 Revell

Filmovou sérii Hvězdné války zná asi každý. Někdo je má rád, někdo ne. Někdo fandí původní sérii ze 70. a 80. let 20. století, někdo má raději ty nové. Přiznám se, že ta nová série jde trochu mimo mne a že se v ní prostě neorientuji. Původní trilogií jsme však na základní škole žili skoro všichni…

Dlouho jsem pokukoval po různých větších či menších modelech AMT a Bandai, v roce 2019 se však objevila reedice v pytlíku balených easy kitů (spíše hraček) od Revellu. Dlouho jsem neváhal a po průzkumu, v jakém že měřítku ty hračky vlastně jsou (v různém!), zakoupil jsem po jednom kusu z temné i světlé strany Síly. Temnou stranu symbolizuje Darth Vader’s Tie Fighter (TIE Advanced x1 Starfighter) v udávaném měřítku 1:121, světlou stranu symbolizuje Luke’s X-wing Starfighter (X-wing Incom Corporation T-65B) v udávaném měřítku 1:112. I když jsou zmíněné modely vlastně jen kliklaky, které se dají složit bez lepidla a jejich zbarvení mají obstarat přiložené samolepky, skrývají nemalý potenciál i pro nás “normální modeláře”. Měřítka obou modelů jsou sice různá, ale při porovnání vedle sebe jsou docela kompatibilní, což mne vedlo k myšlence vytvořit malou diorámku…

Stavba obou kitů je velmi jednoduchá, dal jsem si především záležet na vybarvení všech detailů interiérů včetně samotného Luka Skywalkera, R2-D2 a Darh Vadera. Po slepení trupů bylo třeba přetmelit spoje a pár vtaženin na povrchu. Před barvením jsem si podle samolepek vyrobil masky na označení „Rudý Pět“ na křídla X-wingu, vše ostatní jsem vymaskoval Tamiya páskou. Drobné detaily jsem namaloval tenkým štětcem, wash a drybrush jsem tentokráte udělal intenzivnější, než obvykle. Konečnou patinu obstaraly pigmenty. Tím byly modely hotovy a čekala mne práce na základně.

Záměrem bylo vytvořit malou diorámu s iluzí galaktického souboje. Základnu tvoří dvě sololitové desky slepené pomocí hranolu do pravého úhlu, hranol zároveň tvoří nezbytnou výztuhu základny. Jako pozadí jsem použil vesmírnou HD tapetu na plochu monitoru, kterou jsem v grafickém editoru směrově rozmazal, aby vznikla iluze rychlosti. Takto upravenou grafiku jsem vytiskl na hladký tvrdý papír A3, který jsem po nalepení na dřevěný základ přestříkal matným lakem. Do stojaté části jsem vyvrtal dva otvory, do nich vlepil naohýbaný svářečský drát, který jsem vzadu ještě pojistil tavnou pistolí. Všechny hrany i dráty jsem natřel matnou černou akrylovou barvou ve dvou vrstvách. Modely obou intergalaktických stíhaček jsem pak už jen přilepil na připravené dráty, které nejsou při určitých úhlech vůbec vidět – iluze letících strojů je tedy z několika pohledů dobrá a bylo hotovo! Tahle minidio “z hraček za pár kaček” byla velmi zábavným projektem, třeba se k něčemu podobnému ještě někdy vrátím…