Letov Š-20J 1/72 Kovozávody Prostějov

Továrna Letov v polovině dvacátých let minulého století vyráběla pro letectvo ČR sérii stíhacích letounů Š-20 konstruktéra Aloise Šmolíka. Byly poháněny vidlicovým osmiválecem Škoda H-S 8Fb (licence Hispano-Suiza 8Fb) o výkonu 300 HP(220kW).
V rámci dalšího vývoje letounu padlo v roce 1927 v Letovu rozhodnutí zamontovat do jeho draku hvězdicový motor Walter Jupiter (licence Ghone-Rhone dle Bristol Jupiter) o výkonu 480HP(353kW).
Šlo o perspektivní lehký motor, který sliboval dalším vývijem zvyšování výkonu (vznikl z něj Jupiter VI).

Letov pro tento motor přizpůsobil drak letounu Š-20.115, který patřil továrně.
Vznikl tak Š-20J, který měl upravenou příď, ocasní plochy, palivovou a chladící instalaci.
Dvacítka získala razantně lepší stoupavost a dostup.
Bohužel rychlost se nijak zásadně nezvýšila a při testech až do jara roku 1929 vyšlo najevo,
že je potřeba upravit aerodynamickou koncepci stroje a také zlepšit jeho tuhost.
Výsledkem pak byla konstrukce nového stroje Š-31.

Při běžných testech stroj létal s dřevěnou vrtulí a celkem hladkými krycími plechy motoru.
Vynikající stoupavosti chtěli v Letovu využít k propagaci a tak upravili kryty pro lepší chlazení válců,
doplnili vyhřívání karburátoru a naistalovali kovou vrtuli Levasseur.
V této konfiguraci s ním pilot Bohumil Kovanda vystoupal až do 8700 metrů, což byl československý rekord a získal za něj putovní cenu pplk. Dr. Viplera.
A právě tento rekordní letoun jsem si zvolil jako předlohu pro svůj model.

Jako základ jsem použil stavebnici Š-20 od Kovozávodů Prostějov.
Kokpit jsem vyrobil kompletně nový.
Odřízl jsem celou příď v místě motorové přepážky a nalepil novou, kruhového průřezu.
Od ní dozadu je doplněný přechod do trupu pomocí tyčinek vytažených z rámečků.
Novou příď jsem vylisoval z 1mm plastové destičky.
Motor je vytištěný na 3D tiskárně. Vrtule je nová.
U obou ocasních ploch je potřeba opravit tvar. Svislá dostala nový srpkovitý tvar.
Vodorovná má upravené rozpětí, počet žeber a tvar koncových částí (jde o chybu stavebnice).
Dolní křídlo má zvětšeno rozpětí o 8mm (opět chyba stavebnice) a z horního zmizela palivová instalace.
Podle fotek v něm nemá Š-20J spádovou nádrž.
Na fotografiích ze stavby prototypu v továrně jsou vidět nainstalované kulomety, takže jsem na horní stranu krytu motoru udělal výstřelné kanálky.

Barvy jsou použité Agama a lak Tamiya.
Obtisky jsou ze stavebnice.
Barveno štětcem.