Piaggio P.7 1/72 SBS Model

Italský závodní hydroplán Piaggio P.7 byl zkonstruován pro známý Schneiderův pohár v roce 1929. Nejednalo se rozhodně o typický hydroplán. Pro vzlet měl být využit lodní šroub a teprve v momentě kdy letoun získal dostatečnou rychlost a klouzal po hladině na ližinách, měla být zapojena vrtule a pomocí ní se měl letoun zvednout z hladiny a závod samozřejmě vyhrát. Takový byl tedy ideální plán. Realita byla o dost prozaičtější. Letoun se nikdy nezvedl z hladiny a tento italský vlhký sen se tak nikdy nedočkal úspěchu.

Čeho se ale dočkal, je ztvárnění v modelu od jednoho z nejlepších výrobců resinových stavebnic.  Mluvím samozřejmě o maďarské firmě SBS, která krok za krokem uvádí na trh lahůdky v podobě závodních letounů z meziválečné doby známé jako „Golden age of flying“. V typicky oranžové krabičce s bokorysem pé sedmičky najdete resinové díly, perfektně odlité bez bublinek a kazů. Překryt, nebo spíše štítek je odlitý z čirého resinu a ani tady nenajdete žádné vady. K tomu planžetu leptaných dílů, čirou fólii s budíky pod palubní desku, malý aršík obtisků a samozřejmě návod a samostatný list se zbarvením. Hodily by se masky na štítek, které už byly standardem v minulých kitech, ale nezbývá než si poradit bez nich. I tak máte v krabičce defacto vše, co potřebujete pro stavbu a vzhledem k počtu dílů to rozhodně nebude dlouhá a náročná stavba.

Interiér je jednoduchý stejně jako byl ve skutečné předloze. Všechno pěkně sedí a dobře se drží i geometrie díky křídlům odlitým vcelku s vrchní částí trupu. Na spoji křídla a trupu jsem musel opatrně brousit spoj, ale stačilo mi pouze trocha vteřinového lepidla a hodně trpělivosti. Rozpohyboval jsem vše co šlo, abych model trošku oživil. Upozorním na leptané díly ližin č. 11. Nejsem si úplně jistý jestli je nutné je lepit zespodu na resinové díly. Možná mají zajistit pevnost. Já jsem je nalepil, ale pak jsem si také dost zabrousil tak aby splynuly s resinovými díly.

Poprvé jsem se dostal ke stříkání červené na celém letadle a premiérou pro mě bylo i ztvárnění kovového povrchu chladičů. Dal jsem na radu kamaráda a před nástřikem červené jsem jako podklad použil růžovou barvu. Skutečně to funguje a červená krásně kryla v několika málo vrstvách. Více trápení jsme si užil s barvou mosazi. Zkusil jsem Gunze MC219, ale práce s touto barvou mě příliš nenadchla. Použil jsem správné ředidlo, ale pigment se mi po chvilce v kalíšku začal jakoby separovat a musel jsem stříkání přerušit a barvu promíchávat. Nakonec jsem v několika samostatných seancích zvládl s úspěchem jednotlivé chladiče nastříkat, ale zapotil jsem se u toho. Po zalakování jsem je ještě přeleštil mosaznou pastou od AK z řady True Metal, abych povrch trochu prozářil. Zajímavá věc, který najde spíš využití u figurkářů, ale bavilo mě to. Dekálování je práce na pár minut a patinu jsem také příliš nepřeháněl. Předloha si ani příliš nezaplavala, natož mluvit o nějakém olétání. Pokud vám není líto utratit pár EUR navíc a chcete tohoto krasavce i vystavit, SBS nabízí dřevěný laserem vyřezávaný podstavec. Já jsem si ho pořídil a nelituji.

Co napsat závěrem. SBS opět boduje kvalitou a atraktivností předlohy. Koho nebaví lepit Mesršmíty a Mustangy, tady je něco, co ve vaší sbírce letadel určitě nezapadne. A vyjímat se bude i mezi ponorkami 😊

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.