1/72 aircraft

Micubiši A5M2b je japonský palubní stíhací letoun, známý spíše pod spojeneckým kódovým označením Claude. Tento elegantní jednoplošník s charakteristickým kapotovaným podvozkem, poprvé vzlétl v roce 1935 a největšího nasazení se dočkal během čínsko-japonského konfliktu. Účastnil se ještě prvních bojů v Tichomoří, ale od roku 42 byl používán převážně pro cvičné účely.

Malé Aero A-18 zvané „Špaček“ bylo první stíhací letadlo tehdy mladé továrny, které se dostalo do sériové výroby. Podmínkou MNO v zadání bylo použití prvoválečných motorů BMW IIIa s výkonem 136 kW. To není mnoho, ale A-18 je opravdu malá a lehká. A tak i tento výkon stačil na rychlost 229 km/h a díky svým vlastnostem vystoupal až do 8000 metrů.

Potez 25 byl francouzský jednomotorový dvousedadlový dvouplošník s pevným podvozkem. Vynikal především jednoduchou konstrukcí, spolehlivostí a snadnou údržbou. V letech 1925 až 1934 bylo ve Francii postaveno téměř čtyři tisíce letadel pro francouzské letectvo a dva a půl tisíce na export. Na Potezu se létalo v celé řadě zemí po celém světě, kupříkladu v Indočíně, Polsku, Rumunsku, Řecku, Brazílii, Japonsku nebo v Estonsku.

V článku o Caudronu C.450 jsem sliboval, že další na řadě bude následovník C.460. Netrvalo to dlouho a krabičku s modelem jsem položil na stůl a pustil se do lepení.

Tuto Sieblovu sympatickou konstrukci sportovního letadla jsem začal stavět na podzim loňského roku a po delší pauze jsem se k Hummelovi – čmelákovi vrátil až nyní. Chybělo jen pár dní k dokončení, jelikož to nejhorší jsem si už odbyl na začátku. Tento shortrunový model se v rámečku jeví dosti hrubě, avšak člověk až po vystříhání a opracování dílů s údivem zjistí, jak jde stavebnice pěkně dohromady.

Letov Š.20 konstruktéra Aloise Šmolíka byl standardním stíhacím letounem československého letectva dvacátých let. Jeho demilitarizovanou podobu, v jaké létal v Hanáckém aeroklubu v Olomouci během let 1934 – 1937, jsem ztvárnil ze stavebnice od Kovozávodů. Výrazná imatrikulace OK-LEO, reklamní nápis ASO a jeho červená barva mě zaujala natolik, že byl jasnou volbou pro stavbu. Navíc, v Olomouci na Náměstí Hrdinů stále stojí funkcionalistická stavba prodejny ASO se stejným logem, jako je na tomto Letovu.

Začátkem roku 1943 se Němcům do rukou dostaly dva Jaky-1b a ihned je začali používat na průzkumné a diverzní akce. Další stroj Němci získali 11. 5. 1943. Byla to bílá 2, letadlo velitele 148. IAP kpt. Leonida Smirnova. Příběh stroje kpt. Smirnova mne zaujal natolik, že jsem se rozhodl postavit jeho zmenšenou kopii.

V rámci armádního leteckého dne v roce 1936 v Praze Kbely se poprvé na veřejnosti předvedlo trio našich výborných akrobatů ve složení František Novák, Josef Hubáček a Petr Široký na speciálně kamuflovaných letounech Avia Ba-122 OK-AVE, OK-VIM a OK-VIL. Skupina vystupovala vždy tak, aby barevně tvořila v každé poloze československou vlajku, resp. tehdy platnou trikoloru v pořadí bílá-modrá-červená.

Rychle a zběsile, tak by se dalo nazvat dění kolem vývoje Macchi M.C.72. Toto ladné letadlo patří mezi ikony světového letectví. Pro modeláře zajímajícího se o zlatou éru letectví je to jeden ze zásadních typů, které by měl mít ve vitrínce ☺