72insight.com

L-29A je akrobatická verze známého dvoumístného cvičného letounu Aero L-29 Delfín.
Původně byla značená jako L-429 a vznikla v roce 1967 v Aero Vodochody v počtu pouhých dvou kusů.
Letoun byl určen pro plánované akrobatické soutěže proudových letadel a prošel značným „odtučněním“. Díky tomu se agilitou vyrovnal pístovým akrobatickým speciálům. Dne s jej můžete vidět v leteckém muzeu v Kunovicích.

Jako fanoušek skoro všech italských letadel považuji Fiata G.50 za velice hezké letadlo. Nevím jak si stavebnice Fly stojí ve srovnání s resinovou G.50 od SBS, ale řekl jsem si, že zkusím postavit prvně jmenovanou.

Pro IV. ročník závodu Challenge de Tourisme International v roce 1934 připravila továrna Aero speciální turistický letoun A-200. Šlo o stroj speciálně přizpůsobený pro snadný start a přistání na krátkých a neupravených plochách, který je jednoduše složitelný pro přepravu za autem. Tomu byla obětována rychlost volbou slabšího motoru Walter Bora.

Messerschmitt „stodevět“ asi není nutné nikomu představovat. Nejznámější německá stíhačka tvořila páteř stíhacího letectva Luftwaffe. V průběhu svého vývoje se zůčastnila bojů od občanské války ve Španělsku až po poslední výstřely světového konfliktu v květnu 1945. Přes všechny změny a vylepšení si zachoval svůj charakteristický vzhled, který učaroval mnoha fandům letectví a letadel druhé světové války.

Avia S-199 Mezek vznikla jako dočasná stíhačka za využití zbytků z válečné produkce na území Protektorátu Čechy a Morava a to namontováním motoru Jumo 211F a vrtule Junkers VS-11 do trupu Messerschmittu Bf-109G-10. Přezdívka Mezek pak plně vystihuje to, co z toho vzniklo. To samé se dá říct o stavebnici od Eduardu. Dokonalý kit a nepříliš povedené obtisky 😉

Blackburn Roc se proslavil jako snad ta nejhorší britská konstrukce druhé světové války, která to ale nějakým omylem dotáhla až do sériové výroby a dokonce i sporadického bojového nasazení. Velmi dlouhá stavba modelu této neobvyklé předlohy skončila dalším vítězstvím člověka nad plastikem.😅

V roce 1929 byl do VLÚS (Vojenský letecký ústav studijní) předán letoun Š-20.103 ze čtvrté výrobní série k sadě zkoušek. Sloužil pro celou řadu testů, třeba i s lyžovým podvozkem. Tento konkrétní stroj byl také upraven na „fotoletoun“, kdy ve spodní části trupu byl udělán výřez na fotokomoru, která částečně přesahovala ven.

V roce 1926 pořádala armáda ČR komplexní manévry. Jejich součástí bylo i cvičení leteckých sil na Moravě.
Tam proti sobě stálo severní „modré“ uskupení Olomouckého LP2 a jižní „červené“ uskupení Pražské LP1.
Modří měli ve výzbroji Šmolíkovy Š-20, a právě letoun této skupiny jsem se rozhodl postavit.
Vybral jsem si stroj Š-20.57 evidenčního čísla E1 od 33.letky LP2.
Pilotoval jej svobodník Rudolf Škuta, který ale bohužel 26.8.1929 po startu z polního letiště Mankovice havaroval v mlze na kopci Dušná.