72insight.com

Předválečné stíhací dvouplošníky mně imponovaly už od dětství. V letectvu spojeného království byla tato řada reprezentována typem Gladiator od firmy Gloster Aircraft Co. Ltd. Britská admiralita projevila zájem o tento typ nedlouho po jeho zařazení do služeb RAF a objednala šedesát Gladiátorů modifikovaných pro službu na letadlových lodích. Takto modifikované stroje, nyní nazývané Sea Gladiator, začaly přicházet do služeb britského námořnictva v roce 1938.

Micubiši A5M2b je japonský palubní stíhací letoun, známý spíše pod spojeneckým kódovým označením Claude. Tento elegantní jednoplošník s charakteristickým kapotovaným podvozkem, poprvé vzlétl v roce 1935 a největšího nasazení se dočkal během čínsko-japonského konfliktu. Účastnil se ještě prvních bojů v Tichomoří, ale od roku 42 byl používán převážně pro cvičné účely.

Malé Aero A-18 zvané „Špaček“ bylo první stíhací letadlo tehdy mladé továrny, které se dostalo do sériové výroby. Podmínkou MNO v zadání bylo použití prvoválečných motorů BMW IIIa s výkonem 136 kW. To není mnoho, ale A-18 je opravdu malá a lehká. A tak i tento výkon stačil na rychlost 229 km/h a díky svým vlastnostem vystoupal až do 8000 metrů.

Potez 25 byl francouzský jednomotorový dvousedadlový dvouplošník s pevným podvozkem. Vynikal především jednoduchou konstrukcí, spolehlivostí a snadnou údržbou. V letech 1925 až 1934 bylo ve Francii postaveno téměř čtyři tisíce letadel pro francouzské letectvo a dva a půl tisíce na export. Na Potezu se létalo v celé řadě zemí po celém světě, kupříkladu v Indočíně, Polsku, Rumunsku, Řecku, Brazílii, Japonsku nebo v Estonsku.

V článku o Caudronu C.450 jsem sliboval, že další na řadě bude následovník C.460. Netrvalo to dlouho a krabičku s modelem jsem položil na stůl a pustil se do lepení.

Tuto Sieblovu sympatickou konstrukci sportovního letadla jsem začal stavět na podzim loňského roku a po delší pauze jsem se k Hummelovi – čmelákovi vrátil až nyní. Chybělo jen pár dní k dokončení, jelikož to nejhorší jsem si už odbyl na začátku. Tento shortrunový model se v rámečku jeví dosti hrubě, avšak člověk až po vystříhání a opracování dílů s údivem zjistí, jak jde stavebnice pěkně dohromady.

Letov Š.20 konstruktéra Aloise Šmolíka byl standardním stíhacím letounem československého letectva dvacátých let. Jeho demilitarizovanou podobu, v jaké létal v Hanáckém aeroklubu v Olomouci během let 1934 – 1937, jsem ztvárnil ze stavebnice od Kovozávodů. Výrazná imatrikulace OK-LEO, reklamní nápis ASO a jeho červená barva mě zaujala natolik, že byl jasnou volbou pro stavbu. Navíc, v Olomouci na Náměstí Hrdinů stále stojí funkcionalistická stavba prodejny ASO se stejným logem, jako je na tomto Letovu.